Speciální Czech Wood Geocoin z kolekce příroda České republiky.

Druh CWG: Smrkový suk

Název kolekce: Příroda České republiky

Při odlovech keší a geocachingových výpravách se můžeme v naší krásné přírodě setkat s velmi zajímavými zástupci fauny i flóry. Tato série Czech Wood Geocoin nám má připomenout, ukázat či něco zajímavého říci o našich spolucestovatelích, kteří nás při odlovech sledují či doprovází nebo které můžeme na našich dobrodružných výpravách za keškami v přírodě potkat či spatřit.

Veverka obecná - Sciurus vulgaris

Výskyt

Lesy všeho druhu od nížin až do hor. Ve větších zahradách a městských parcích se zvířata nechají snadno ochočit a krmit. U nás žijí po celém území. V posledním desetiletí došlo k výraznému snížení stavů, proto je také zařazena do kategorie ohrožených druhů.

Popis a charakteristika

Veverka se vyznačuje silnými zadními končetinami s dlouhými prsty, velkými drápy a huňatým ocasem, jen o málo kratším než tělo. V zimní srsti jsou ušní boltce opatřeny štětičkou prodloužených chlupů. Zatímco spodní strana těla je obvykle bělavá, hřbet, boky, ocas i hlava bývají rezavé, šedohnědé, tmavohnědé až černé. V jednom vrhu se objevují rezavá i tmavě zbarvená mláďata. Hlava s tělem 20-30 cm, ocas 14-25 cm, výška 5-6,5 cm, hmotnost 200 až 500 g. Dlouhý huňatý ocas a nápadné štětičky na uších v zimním období jsou charakteristické pro tuto veverku. Ukazuje se, že tmavěji zbarvení jedinci se vyskytují zřetelně častěji v horských jehličnatých nebo smíšených lesích, rezavé veverky naopak potkáváme spíš v listnatých porostech a hájích nižších poloh. V listnatých lesích a městských parcích s malým podílem jehličnatých stromů převládají rudohnědé typy, v jehličnatých lesích vyšších poloh nalezneme téměř výlučně veverky zbarvené černohnědě anebo tmavohnědě. Toto zbarvení vzniklo přizpůsobením se okolnímu prostředí, ve kterém veverky žijí.

Potrava

Veverka 60 až 80 % dne tráví hledáním potravy, kterou tvoří především semena šišek, houby, které si suší ve svých hnízdech, ptačí vejce, různé plody, např. oříšky, ale občas si pochutná i na čerstvé míze. Část nalezené potravy si uschovává do svých „spižíren“ v dutinách stromů, které ji poskytují výbornou zásobárnu potravy v nejtěžších obdobích. Při konzumaci potravy přitom sedí jako většina veverkovců „na bobku“, přičemž si potravu drží v předních končetinách.

Způsob života

Veverka obecná žije až na období rozmnožování samotářským způsobem života a jiným veverkám se většinou vyhýbá. V dutinách stromů, někdy i na tlustších větvích, obývá v průměru 25–30 cm velké hnízdo, ve tvaru kukaně, tvořené mechem, listy, trávou a kůrou. Veverka je aktivní přes den, ale ve vrcholné části dne je většinou ukryta ve svém hnízdě, přičemž se vyhýbá teplu a větší viditelnosti vůči predátorům, mezi které patří především kuna lesní, kočka divoká, liška obecná, lasice kolčava, káňata lesní nebo sovy. V zimě nehibernuje, ale tráví ve svém hnízdě větší dobu než v létě. Pohybuje se rychlostí až 19 km/h.

Ohrožení

Veverka obecná je ve většině států Evropy chráněným druhem. To platí také v České republice, kde je v současnosti prohlášena za ohrožený druh.